Poskytnutí informace novinářům o výši hodinové mzdy

Dotaz:

Zajímá mne, zda je v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů poskytnutí novinářům informace o výši hodinové mzdy osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti.

Ač se to nezdá, je to poměrně komplikovaný dotaz, protože jde v podstatě o mezeru v českém právu, která se musí překlenout výkladem. Ten problém spočívá v tom, že zákon o ochraně osobních údajů (dále jen ZOOU) představuje transpozici evropské směrnice 95/46 a tzv. úmluvy č. 108 do českého právního řádu. Zatímco tyto mezinárodní dokumenty počítají s tím, že si státy nějak vhodně upraví ochranu osobních údajů vůči novinářům, tak ČR nic takového neudělala.

Situaci ještě komplikuje to, kdo ty informace novinářům poskytl, buď to byl

A) nějaký personalista nebo někdo jiný, kdo se o těchto informacích ve své práci dozvěděl,

B) zaměstnavatel.

Ad A) jde o porušení povinnosti mlčenlivosti podle § 15 ZOOU.

Ad B) zde záleží, co je to za zaměstnavatele. Může jít buď o soukromou nebo veřejnou sféru.

Pokud je to soukromá sféra, tak půjde zřejmě o porušení § 5 odst. 1 písm. f) ZOOU - zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, ke kterému byly shromážděny. To za jakým účelem byly shromážděny (pravděpodobně provedení určité práce) lze zjistit pomocí dotazu na správce (zaměstnavatele), lze k tomu využít tyto žádosti.

Pokud je to veřejná sféra, tak není jisté, zda nelze tyto informace novinářům poskytnout, protože jde v podstatě o kontrolu veřejných výdajů. Je to poměrně komplikovaná otázka, pokud o tomto problému chcete vědět víc, doporučuji Vám svůj článek uveřejněný v Právních rozhledech č. 11. 2006, který se nazývá Ochrana osobních údajů jako právo na informace sui generis.

Nicméně lze zjednodušeně říci, že Úřad pro ochranu osobních údajů se spíše kloní k názoru, že by se tyto informace sdělovat neměly - potom půjde opět o porušení povinnosti zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, ke kterému byly shromážděny. Existuje však i opačný názor, že pokud je něco placeno z veřejných peněz, tak to nelze tajit (taková úprava je např. na Slovensku), pak by to porušení ZOOU nebylo, protože by to bylo možno udělat bez souhlasu subjektu údajů - u nás by se argumentovalo ustanovením § 5 odst. 2 písm. e) ZOOU.